Život k nezaplacení

V systému komunálních voleb spatřuje sociolog Daniel Prokop jednu chybu. Křížky pro kandidáty mají ve velkých městech podle něj hrozně malou váhu. „Upozaďuje to možnost, aby lokální osobnosti vstupovaly ve městech do politiky, protože přeskočit víc míst kandidátky je velmi těžké,“ přibližuje zakladatel společnosti PAQ Research v pravidelném pořadu Život k nezaplacení.

Každý týden nové téma týkající se životní úrovně českých domácností. Moderuje Jan Pokorný.

Jedni říkají, že jsme na cestě k prosperitě, druzí zase na cestě do pekel. Dnes se se sociologem Danielem Prokopem podíváme pod poklop státního rozpočtu – nejen na to, kolik si stát půjčuje, ale také na výdaje, které v něm chybí a které podle něj budeme muset jednou stejně zaplatit.

Rodič chce po narození dítěte znovu pracovat, jenže potřebuje najít hlídání a spočítat, kolik mu z výdělku po zaplacení péče skutečně zbude. Co z toho dokáže stát usnadnit? A pomůže vyšší rodičovský příspěvek, dostupná školka, nebo něco jiného?

Cena nafty pro spotřebitele v srpnu v České republice vzrostla nejvíc ze všech zemí Evropské unie. Proti červenci se zvýšila o 14,3 procenta, zatímco průměr za celou Unii činil 8,3 procenta. Vláda od října znovu zavede regulaci cen pohonných hmot. Marže na naftu a benzin budou maximálně 2,50 koruny na litr.

Na alternativních formách práce, jako jsou například dohody o provedení práce nebo švarcsystém, přichází stát podle sociologa Daniela Prokopa až o 30 miliard korun. V pořadu Život k nezaplacení upozorňuje na výhody i nevýhody švarcsystému. V čem a pro koho může být lákavý?

O návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok se vedou debaty. Za měsíc jsou volby do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu, takže bude rozpočet na tapetě několik týdnů – vláda o něm má jednat 21. září. Se sociologem Danielem Prokopem dělám v pořadu Život k nezaplacení „inventuru“ návrhů a reakcí na ně.

Dlouhodobý projekt Radiožurnálu a výzkumníků z agentury PAQ Research Život k nezaplacení se po letní pauze vrací. Seriál pracuje s daty, která vypovídají o situaci domácností. V dnešním díle se budou Daniel Prokop a Jan Pokorný věnovat návrhu zákona o státním rozpočtu a plánovanému deficitu. „Tragédie rozpočtu je v tom, že vláda do vzdělávání dává zhruba o 50 miliard méně, než má v programovém prohlášení,“ hodnotí Prokop.

Společnost PAQ Research začala během pandemie na rozsáhlém vzorku domácností zkoumat jejich ekonomickou situaci. Před necelým týdnem zveřejnila další data – reálné příjmy opět rostou, třetině domácností ale za posledních pět let klesly. Jak těmto číslům rozumět? V projektu Život k nezaplacení to vysvětluje sociolog Daniel Prokop.

Co se stane, když se situace na Blízkém východě uklidní? Jaký dopad to může mít na ceny pohonných hmot? Můžou se ještě vrátit na předválečnou úroveň? Nejenom o tom si v cyklu Život k nezaplacení Jan Pokorný povídal s hlavní ekonomickou analytičkou Českého rozhlasu Janou Klímovou a sociologem a zakladatelem společnosti PAQ Research Danielem Prokopem.

Jaké ekonomické dopady může mít změna přístupu k drogám? Proč je v Česku tak velká tolerance k alkoholu? A k čemu dospěla nejnovější analýza, která porovnávala, kolik vybírá stát na daních z příjmu a z majetku u nás a v jiných státech Evropské unie? Poslechněte si rozhovor se sociologem Danielem Prokopem ze společnosti PAQ Research.

Reforma penzijního spoření má být podle ministryně financí Aleny Schillerové z hnutí ANO největší změnou v oblastí financí od doby zavedení DPH. Dnes reformu s názvem Lepší penzijko představí. Kde jsou slabá místa současného systému spoření na penzi? A jak by se dala vylepšit? Poslechněte si Život k nezaplacení s ekonomickou analytičkou ČRo Janou Klímovou a sociologem Danielem Prokopem.

Ubude letos případů, kdy kapacita prvních tříd nestačí ani pro spádové děti? „Ve vzdělávání máme strašně málo informací, ani pořádně neznáme kapacity škol,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop. Proč chudší rodiny častěji volí odklad? A jak spolu vzdělávání ve školkách a školách provázat? „Bylo by dobré, aby jako ve Skotsku aspoň škola věděla, jaké děti do první třídy jdou. Myslím si, že je to hodně o zlepšení komunikace v přechodu mezi mateřskou a základní školou,“ míní sociolog.

Proč jsou přijímací zkoušky na střední školy pořád takové nervy a proč i kvůli tomu přicházíme o talentované studující? „Systém, který hodně závisí na strategizování, vede bohužel k tomu, že si často nevybírají ideálně, což je škoda pro celou společnost,“ míní sociolog Daniel Prokop. Navrhuje proto testovat deváťáky ještě před přijímačkami. „Optimální řešení je, aby se test dělal na konci deváté třídy, aby ho dělali všichni a podle toho si vybírali školy,“ nastiňuje sociolog.

Jaké dopady bude mít tzv. flexinovela zákoníku práce, kterou v pátek schválila sněmovna? K čemu dospěla analýza PAQ Research ohledně navázání chystané superdávky na výši životního minima? A kde v Česku chybí nejvíc školek a jaké to má dopady? „Nedostupnost, což je problém v periferiích velkých měst, vynucuje, že rodiče pracují na zkrácené úvazky nebo odkládají nástup do práce. Stát to stojí obrovské peníze na odvodech a daních,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop.

Poslanci se chystají na schvalování novely zákona, která umožní ukončit důchodcům spoření na penzi bez sankcí. Jde o důchodce, kterým stát od poloviny roku 2024 přestal vyplácet státní příspěvek na toto spoření, a pokud se ho kvůli tomu rozhodli zrušit, stálo je to část peněz. O důchodech a o spoření mluvíme se sociologem Danielem Prokopem.

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 % žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Podobně jako loni to byly nervy, úleva nebo smutek. Proč je kolem přijímacích zkoušek tak rušno? „Je to jeden z největších problémů ve školství. Stresuje to studenty, půl roku se připravují na přijímačky a ani to nevede k efektivnímu výběru na střední školy,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.

Jak nejlépe nakládat s úsporami? Jak by se mohlo změnit státem podporované penzijní spoření, aby přinášelo větší výnosy? A pro koho mohou být výhodné dluhopisy republiky, které v tomto týdnu představí ministryně financí. Poslechněte si rozhovor Tomáše Pancíře s ekonomickou analytičkou Janou Klímovou a sociologem Danielem Prokopem.

Co přinese znovuzavedení EET? Jaké daňové změny s tím chce vláda spojit? A co může pro zaměstnance znamenat změna finančního stropu u benefitů nebo nedaněné spropitné? Poslechněte si speciál pořadu Život k nezaplacení s experty.

Je dobře, že chce vláda i v květnu pokračovat v regulaci cen pohonných hmot? Jaký efekt mají vládní opatření týkající se nafty a benzinu? A jaké jsou nejnovější odhady vývoje cen plynu a tepla pro domácnosti? Poslechněte si speciál pořadu Život k nezaplacení s ekonomickou analytičkou Janou Klímovou a sociologem Danielem Prokopem.

Jak dopadá a může dopadnout situace na Blízkém východě na to, kolik platíme za bydlení? Porostou ceny energií? Za jakých podmínek se vyplatí jejich ceny fixovat? Jak se budou vyvíjet úroky u hypoték? Mohou dál růst nájmy? A máme čekat zdražování stavebního materiálu a stavebních prací? Poslechněte si Život k nezaplacení speciál se sociologem Danielem Prokopem a ekonomickou analytičkou Janou Klímovou.

Před měsícem a půl začal útok Izraele a USA na Írán. Po reakci Íránu včetně omezení provozu v Hormuzském průlivu následoval růst cen ropy a plynu nebo také zdražování hnojiv. Jak ceny potravin ovlivní situace na Blízkém východě? Kdy a o kolik kvůli ní může zdražit pečivo, ovoce, zelenina, maso nebo nápoje? Jak se to může promítnout do cen v restauracích? A má vláda nějaké možnosti, jak případný růst cen kompenzovat? Poslechněte si speciál pořadu Život k nezaplacení s experty.

Česká vláda nově určuje ceny benzinu a nafty, jaký to má zatím efekt? USA a Írán se mezitím dohodly na příměří. I kdyby krize na Blízkém východě skončila dnes, jaké bude mít dopady na ekonomiku a situaci domácností? A dají se aspoň částečně chránit ty nejzranitelnější? Poslechněte si debatu Jana Pokorného s ekonomickou analytičkou Janou Klímovou, sociologem Danielem Prokopem a Tomášem Dvořákem z poradenské firmy Oxford Ekonomic.

Jaké dopady by mělo, pokud by se vyplnily prognózy ze začátku tohoto týdne a nafta stála v Česku kolem 70 korun za litr? Může v odhadech pomoci čerstvá studie, která zkoumala možné důsledky zavedení emisních povolenek ETS 2? A změní válka na Blízkém východě pohled Čechů a českých politiků na obnovitelné zdroje energií? Dopady cel, energií a další souvislosti v průběhu let rozebírá pořadu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop, bývalý člen NERVu. Poslechněte si rozhovor.

Jak může situace na Blízkém východě dopadnout na hospodaření českých domácností? Kam až mohou růst ceny nafty a plynu? Co dalšího kvůli tomu zdraží? Je rozumné si teď zafixovat ceny elektřiny a plynu? A měla by vláda domácnostem a firmám pomoci? Poslechněte si speciální epizodu pořadu Život k nezaplacení se sociologem Danielem Prokopem, ekonomickou analytičkou Janou Klímovou a Tomášem Horynou, předsedou výkonné rady Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Koeficienty pro rozpočtové určení daní se 20 let nezměnily, v minulém volebním období se reformě postavil Moravskoslezský kraj. Hlavními kritérii rozdělení financí je nyní počet obyvatel a rozloha. Sociolog Daniel Prokop by kladl větší důraz na počet míst na středních školách a omezil vliv počtu obcí. „Stát chce od krajů věci, které jsou klíčové pro růst ekonomiky nebo plnění národních strategií. Ty by měl financovat v rozpočtovém určení,“ vysvětluje. Poslechněte si rozhovor.

Od začátku března zdražila kvůli situaci na Blízkém východě nafta u českých čerpacích stanic o více než 6 korun za litr. „Problém je, že i kdyby se dneska zastavila válka a zprůchodnil průplav, tak zhruba tři až pět týdnů trvá stabilizace cen zpátky,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop. Jak by se mohly projevit chystané změny v programu Nová zelená úsporám? A měl by se upravovat třetí pilíř penzijního pojištění, jak plánuje ministerstvo financí? Poslechněte si rozhovor.

Jak je u nás zajištěna péče o ty, kdo se o sebe nemohou sami postarat? Do jaké míry všechno stojí na pomoci příbuzných a jak pomáhají terénní služby? „Jsme ve stavu, kdy příspěvky na péči ani nemůžete reálně utratit a většinu péče musí zajistit neformální pečující, na které je obrovský tlak,“ říká sociolog Daniel Prokop k výzkumu společnosti PAQ Research o dostupnosti sociálních služeb.

Pro dlouhodobý pobyt musejí Ukrajinci v Česku žít s dočasnou ochranou aspoň dva roky a mít roční příjem nad 440 tisíc korun. Přitom podle Sociologického ústavu dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny pracují pod svou kvalifikaci. „Nemůžete se třeba dva měsíce rekvalifikovat, abyste měli lepší práci, protože potom už nesplníte příjem,“ poukazuje sociolog PAQ Research Daniel Prokop. V rozhovoru komentuje také protiimigrační politiku USA a úskalí začleňování cizinců na pracovní trh.

„Uprchlíkům vděčíme za ekonomický růst, který tady do velké míry máme. To si možná část společnosti uvědomila v posledním roce, ale pořád myslím, že si to uvědomuje málo, že se hodně hraje hra dávky versus odvody,“ míní sociolog Daniel Prokop. Jak hodnotili Češi začlenění ukrajinských uprchlíků v Česku v průběhu čtyř let od začátku války na Ukrajině? A jak se osvědčují změny v oddlužení, které přijal parlament v minulém volebním období? Bylo by namístě systém změnit?

Jak může nová aplikace poradit deváťákům a jejich rodičům s výběrem střední školy? Jaké chyby žáci a jejich rodiče při řazení škol na přihláškách dělají? „Na první prioritě má smysl mít svoji ideální volbu, i když to vůbec není jisté. Naopak zejména na třetí mít nějakou jistotu,“ vysvětluje Daniel Prokop, sociolog agentury PAQ Research. Kolik dětí projde školami, aniž by si učitelé všimli jejich mimořádného nadání? A komu a jak pomáhaly dotace z programu Nová zelená úsporám?

Vláda včera podpořila návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) na odložení vyplácení superdávky příjemcům dosavadních příspěvků na bydlení, živobytí a děti. Souhlasila také s novelou s odložením navýšení životního minima. Ministr zvažuje i vytvoření nové prorodinné dávky, potřebným domácnostem by měla pomoci hradit kroužky, obědy nebo školní svačiny. Jak funguje současný systém? „Životní minimum se podle mě musí opravit ještě nad rámec odložení,“ míní sociolog Daniel Prokop.

Před pololetím si žáci devátých tříd vyzkoušejí přijímací zkoušky nanečisto. Zkušební testy na střední školy připravila organizace Cermat a ministerstvo školství. Školy chtějí, aby žáci zažili atmosféru opravdové zkoušky. „Musíte vědět, kolik zhruba máte bodů v Cermatu, protože z toho vyplývá, na jaké školy se můžete a nemůžete dostat. Musíte vědět, jak obtížné jsou školy, kolik na ně stačí bodů,“ popisuje sociolog Daniel Prokop úskalí rozhodování před přijímací zkouškou.

První rok Trumpova druhého mandátu v Bílém domě provází tlak na vyšší cla na dovoz zboží. Podle sociologa si jeho hospodářskou politikou velká většina Američanů pohorší. „Někteří ekonomové argumentují, že tarify dorovnávají systém, aby to vybrali od importérů, od lidí, dovozců. Ale nedává to moc smysl, protože na rozdíl od české DPH to vybíráte jenom od dovozců,“ srovnává sociolog Daniel Prokop. V rozhovoru se dotýká také rozpočtového určení daní a výjimky na tiché víno.

Rostoucí majetková a příjmová nerovnost v Česku patří podle mezinárodních studií k nejvyšším v Evropě a blíží se Mexiku či Indii. „Vydělávají ti, kdo už majetek mají. Asi největší problém je, že v Česku na to nereaguje daňový mix. Hodně daníme pracující lidi, kteří by chtěli mít majetek, a ne ty, kteří už ho mají,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop v pořadu Život k nezaplacení. Které výjimky udržují stav, který označuje za dědickou společnost a daňový ráj kapitálových příjmů?

Co tvoří rozdíl ve výnosech penzijního spoření v Česku oproti Švédsku? „Jak málo je to výkonné, musíte dávat obrovské částky. I minulá vláda se podle mě zaměřila na chybnou část problému, že motivuje lidi státními příspěvky, aby spořili větší částky. Klíčová část problému jsou výnosy a poplatky,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop. Kam mohou tuzemské penzijní společnosti investovat? A jak se minulá vláda popasovala s přijetím uprchlíků z Ukrajiny a co čekat od ukončení bojů?

Metropolitní plán uvolní výstavbu bytů v Praze, ovšem dostupnost bydlení naráží také na kapacity developerů a správu obecních bytů. „Politika se zaměřovala a zaměřuje na cukrování poptávkové strany, hrazení příspěvku na bydlení, příspěvky na hypotéky, odpočty; ne na nabídku: obecní výstavba, rekonstrukce obecních bytů a uvolnění komerční výstavby,“ nastiňuje sociolog Daniel Prokop. Kudy vede cesta k nejlepšímu místu pro život? A jakých změn dozná podpora bydlení v superdávce?

Zlepšení ekonomiky po inflačním šoku se do duševního zdraví dosud nepropsalo. Příznaky úzkosti a deprese projevuje podle sociologa zhruba šestina populace, dalším tlumí problémy medikace. Značné riziko představuje sociální izolace. „Když máte v životě něco, co nemůžete úplně řešit, je vidět, že vás to hodně ovlivní. Zároveň vám to bere schopnost to řešit,“ vysvětluje paradox duševního zdraví sociolog Daniel Prokop.

Člověk v tísni vydává index odpovědného úvěrování, což je srovnávací analýza úvěrů. „Dole v indexu jsou malé divné společnosti, jejichž jména naštěstí většina lidí ani neslyšela a nechcete je znát. Ale je dobré se na něj podívat, abyste se jich vyvarovali. To jsou společnosti, které mají netransparentní smlouvy, často nemají jasné podmínky, kalkulačky vám neřeknou všechno,“ varuje sociolog Daniel Prokop. Na jaká čísla si dát pozor? Kde leží strop úroků podle evropského práva?

Různé typy hendikepů a speciálních vzdělávacích potřeb má v Česku 160 tisíc dětí. Psychologické poradny jim pomáhají různě, kraj od kraje. „Jakou má dítě podporu na běžných školách a kam by mělo chodit, je na doporučení poradny, která zkoumá jeho hendikepy. Problém poraden je v tom, že se obrovsky liší regionálně výsledky,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop. Kdy je inkluzivní politika úspěšná? Jaká data má školství k dispozici?

Programové prohlášení vznikající vlády slibuje motivovat k preventivním prohlídkám. Podle Daniela Prokopa však chybí zaměření na úspěšnost prevence jednotlivých pojišťoven. „Ty nejsou motivované, protože neplatí náklady na nemocenskou. Tu platí sociální systém, pojišťovny tak nemají velkou motivaci investovat efektivně,“ míní sociolog. Jak přenastavit systém, aby podporoval aktivitu praktických lékařů?

Jak lépe využít peníze z nadfinancovaných částí republiky a podpořit služby v chudších regionech, ukazuje sociolog na rozpočtovém určení daní. „Relativně nejméně v systému mají středně velká města – od pěti tisíc do Liberce – která zřizují základní školy, zdravotní a další služby pro celý mikroregion. Je paradoxní, že nemají více peněz na obyvatele než malé obce,“ poukazuje Daniel Prokop. Jak by menší subjekty posílilo společenství obcí? A kde chybí 7 miliard na školství?

Jak ovlivní program vznikající vlády hospodaření jednotlivých domácností? Pomůže těm, kdo to potřebují? „Program je velmi dobrý pro skupiny, které jsou příjemci nějaké redistribuce, která má smysl. Je velmi výhodný pro důchodce, pro lidi na rodičovské dovolené,“ říká sociolog Daniel Prokop. „Nemyslím si, že je tak výhodný pro nízkopříjmové pracující, že by v daňové politice bylo výrazné snížení daní nízkopříjmových,“ dodává. Považuje za rozumné měnit zavedenou superdávku?

Možnost spořit na důchod skrze investice penzijních společností představuje třetí pilíř důchodového systému. V Česku je velká síť zprostředkovatelů ale špatně regulovaná. „Stát tam dává 17 miliard ročně podporami přímými a daňovými, třetí pilíř ale nefunguje jako ve Švédsku. Na Slovensku taky funguje: velké výnosy, poloviční poplatky než v Česku,“ poukazuje Daniel Prokop. Co by znamenalo, kdyby příští vláda umožnila penzijním fondům investovat do akcií i rizikového kapitálu?

Převod financování nepedagogických pracovníků na obce povede k úsporám jen za předpokladu, že budou zřizovatelé škol spolupracovat. Novela školského zákona zároveň podněcuje slučovat vedení menších škol. „Sloučení není to, že by museli jednu budovu zavřít. Je to sloučení ředitelství, že administrativu a žádosti o dotace budou dělat nahoře,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. Jaké způsoby organizace mateřských a základních škol budou efektivní? A kam míří české zdravotnictví?

Snížit zdanění práce, rušit důchodové úpravy zavedené dosluhující vládou a do roku 2030 vkládat na vzdělávání 6 % HDP slibuje hospodářská strategie hnutí ANO. Opakuje také slib 130 % průměrného platu učitelům. „Jedna vláda ho dělá na dluh, potom druhá ho neplní, protože dluh je pro ně nepřijatelný. Řešení je buď nastavit realističtější cíle, přidat tam, ale ne tolik, nebo zvýšit příjmy,“ komentuje sociolog Daniel Prokop. Jak by se navržené změny promítly do hospodaření státu?

Jak nerovnosti ve vzdělávání, sociální oblasti či na trhu práce ovlivnily výsledky voleb? „Narostla účast v regionech, které mají nižší socioekonomický rozvoj, to znamená, že tam je míň kvalifikované práce, horší výsledky vzdělávání, menší zaměstnanost, menší příjmy a podobně,“ říká sociolog Daniel Prokop. Jak si v chudších regionech a malých sídlech vedli Motoristé sobě? Kde voliče a voličky mobilizovaly hodnotové otázky? A co vyplývá z nového průzkumu spokojenosti učitelů?

„Zhruba dvě třetiny uprchlíků ještě loni, když to zkoumal Sociologický ústav, pracovaly pod svojí kvalifikací,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop. „Vláda dobře udělala to, že nevsadila na segregované, oddělené školy Ukrajinců, které je potom hrozně těžké rozpustit do vzdělávání. Takže některé věci byly pozitivní,“ dodává. Jak se současná uprchlická vlna liší od té z roku 2015? Jak velký podíl trestných činů mají na svědomí cizinci? A v čem spočívá zvláštní dlouhodobý pobyt?

„Na vysokých školách v Česku velmi málo studují ti, kteří jsou z nejchudších domácností se základním vzděláním. Trošku propadnou vzděláváním už v průběhu, ale potom nedokážou čelit nákladům na pět let studia v jiném městě, kde musíte mít bydlení,“ komentuje sociolog Daniel Prokop studii o podpoře vysokoškoláků. Na kterých oborech je přetlak uchazečů a jak posílit kapacity vysokých škol? A nakolik předurčuje pozdější studium výběr všeobecné střední školy oproti odborné?

„Chybně si myslí, že musí mít hlavní pracovní úvazek, že tam nemůžou jít, když jsou důchodci nebo nezaměstnaní. Dále neví, že se zkrátilo oddlužení na 3 roky, neví, že už neplatí podmínka splacení zbývajících 30 % dluhu – byla nahrazena systémem přizpůsobení maximálním možnostem dlužníka,“ popisuje závěry výzkumu o oddlužení Daniel Prokop. „Nevědomost je obrovská a není divu, že tam lidé nevstupují,“ míní. Kolik činí insolvenční srážky z minimální mzdy a kolik zdanění práce?